Nájemní smlouva ustanovení
Občanského zákoníku

Občanský zákoník - Část VIII.
                           HLAVA SEDMÁ
                         Nájemní smlouva

 
                           ODDÍL PRVNÍ
                        Obecná ustanovení

                              § 663

     Nájemní  smlouvou pronajímatel  přenechává za  úplatu nájemci
věc,  aby ji  dočasně (ve  sjednané době)  užíval nebo  z ní  bral
i užitky.

                              § 664

     Pronajímatel je  povinen přenechat pronajatou  věc nájemci ve
stavu způsobilém smluvenému užívání,  nebo nebyl-li způsob užívání
smluven,  užívání  obvyklému,  a  v  tomto  stavu ji svým nákladem
udržovat.

                              § 665

     (1) Nájemce  je oprávněn  užívat věc  způsobem stanoveným  ve
smlouvě;  nebylo-li  dohodnuto  jinak,  přiměřeně  povaze a určení
věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat  přístup k věci za účelem
kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.

     (2) Nájemce  je povinen  věc užívat  pouze v  případě, že tak
bylo smluveno,  nebo že neužíváním  by byla věc  znehodnocena více
než jejím užíváním.

                              § 666

     (1) Nájemce  je  oprávněn  dát  pronajatou  věc  do podnájmu,
nestanoví-li smlouva jinak.

     (2) Dá-li  nájemce věc  do  podnájmu  v rozporu  se smlouvou,
pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy.

                              § 667

     (1) Změny  na  věci  je  nájemce  oprávněn  provádět  jen  se
souhlasem  pronajímatele.  Úhradu  nákladů  s  tím  spojených může
nájemce  požadovat  jen  v  případě,  že  se  k  tomu pronajímatel
zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak,  je oprávněn požadovat úhradu
nákladů  až  po  ukončení  nájmu  po  odečtení  znehodnocení změn,
k němuž  v   mezidobí  došlo  v  důsledku   užívání  věci.  Dal-li
pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů,
může nájemce  požadovat po skončení nájmu  protihodnotu toho, o co
se zvýšila hodnota věci.

     (2) Provede-li   nájemce   změny   na   věci   bez   souhlasu
pronajímatele,  je  povinen  po  skončení  nájmu  uvést věc na své
náklady do  původního stavu. Hrozí-li v  důsledku prováděných změn
na  věci  pronajímateli  značná  škoda,  je  pronajímatel oprávněn
odstoupit od smlouvy.

                              § 668

     (1) Nájemce  je povinen oznámit  pronajímateli bez zbytečného
odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení
této povinnosti  odpovídá nájemce za  škodu tím způsobenou  a nemá
nároky, které  by mu jinak příslušely  pro nemožnost nebo omezenou
možnost užívat  věc pro vady  věci, jež nebyly  včas pronajímateli
oznámeny.

     (2) Nájemce  je povinen  snášet omezení  v užívání  pronajaté
věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.

                              § 669

       Jestliže nájemce  vynaložil na věc  náklady při opravě,  ke
které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů,
jestliže  oprava byla  provedena se  souhlasem pronajímatele, nebo
jestliže  pronajímatel bez  zbytečného odkladu  opravu neobstaral,
ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat
jen to, o co se pronajímatel obohatil.

                              § 670

       Nájemce  je povinen  pečovat o  to, aby  na věci  nevznikla
škoda.  Je  povinen  dát  věc  pojistit,  jen  jestliže to stanoví
smlouva.

 
                           ODDÍL DRUHÝ
                             Nájemné

                              § 671

     (1) Nájemce  je povinen platit  nájemné podle smlouvy,  jinak
nájemné obvyklé  v době uzavření smlouvy  s přihlédnutím k hodnotě
pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

     (2) Není-li  dohodnuto  nebo  zvláštními  předpisy  stanoveno
jinak,  platí  se  nájemné  ze  zemědělských  nebo lesních pozemků
půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně
pozadu.

                              § 672

     (1) Na   zajištění  nájemného   má  pronajímatel  nemovitosti
zástavní  právo  k  movitým  věcem,  které  jsou na pronajaté věci
a patří  nájemci  nebo  osobám,  které  s  ním  žijí  ve  společné
domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.

     (2) Zástavní  právo zanikne,  jsou-li věci  odstraněny dříve,
než byly sepsány soudním  vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny
na úřední příkaz  a pronajímatel ohlásí svá práva  u soudu do osmi
dnů  po výkonu.  Stěhuje-li se  nájemce nebo  jsou-li odstraňovány
věci,  přestože  nájemné  není   zaplaceno  nebo  zajištěno,  může
pronajímatel zadržet  věci na vlastní nebezpečí,  do osmi dnů však
musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat.

                              § 673

     Nájemce  není povinen  platit nájemné,  pokud pro  vady věci,
které   nezpůsobil,   nemohl   pronajatou   věc   užívat  způsobem
dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze
a určení  věci,  anebo  nemohl-li  z  uvedených  příčin  při nájmu
zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos.

                              § 674

     Může-li  nájemce  užívat  pronajatou  věc  z důvodů uvedených
v § 673  pouze omezeně nebo  jestliže při nájmu  zemědělských nebo
lesních  pozemků  užitky  z  věci  klesly  z  uvedených důvodů pod
polovinu  běžného výnosu,  má  nájemce  nárok na  přiměřenou slevu
z nájemného.  Pronajímatel  si  však  musí  započíst náklad, který
ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věc užíval jen
omezeně.

                              § 675

     Právo na prominutí nebo na  poskytnutí slevy z nájemného musí
být  uplatněno  u  pronajímatele  bez  zbytečného  odkladu.  Právo
zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke
skutečnostem toto právo zakládajícím.

 
                           ODDÍL TŘETÍ
                         Skončení nájmu

                              § 676

     (1) Nájem  skončí  uplynutím  doby,  na  kterou  byl sjednán,
nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak.

     (2) Užívá-li nájemce věci i  po skončení nájmu a pronajímatel
proti  tomu  nepodá  návrh  na   vydání  věci  nebo  na  vyklizení
nemovitosti  u soudu  do 30  dnů, obnovuje  se nájemní  smlouva za
týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na
dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu
kratší se obnovuje na tuto dobu.

                              § 677

     (1) Zrušit  nájemní smlouvu sjednanou na  neurčitou dobu lze,
nedojde-li k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí.

     (2) Nájemní  smlouvu   lze  vypovědět  při   nájmech  pozemků
patřících  do  zemědělského  půdního  fondu  nebo  lesního půdního
fondu5) v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku; při
nájmech jiných nemovitostí v  tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých
věcí v jednoměsíční lhůtě.
------------------------------------------------------------------
5) § 1  zákona  č.  53/1966  Sb.,  o  ochraně zemědělského půdního
   fondu, ve  znění zákona č. 75/1976  Sb.  § 2 zákona  č. 61/1977
   Sb., o lesích.

                              § 678

     Ustanovení  o  výpovědní  době,  vyklizení  a odevzdání platí
pouze tehdy,  není-li smlouvou nebo  zvláštními předpisy stanoveno
jinak.

                              § 679

     (1) Nájemce  je  oprávněn   odstoupit  od  smlouvy  kdykoliv,
byla-li pronajatá věc předána  ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému
nebo  obvyklému  užívání,  anebo  stane-li  se  později  - aniž by
nájemce porušil svoji povinnost  - nezpůsobilou ke smluvenému nebo
obvyklému užívání,  stane-li se neupotřebitelnou  anebo bude-li mu
odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy.

     (2) Jsou-li  místnosti, které byly  pronajaty k obývání  nebo
k tomu, aby se  v nich zdržovali lidé, zdraví  závadné, má nájemce
toto  právo i  tehdy, věděl-li  o tom  při uzavření smlouvy. Práva
odstoupit od smlouvy se nelze předem vzdát.

     (3) Pronajímatel může kdykoli  odstoupit od smlouvy, užívá-li
nájemce přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání
věci takovým  způsobem, že pronajímateli vzniká  škoda, nebo že mu
hrozí  značná škoda.  Nejde-li o  byt nebo  nebytový prostor, může
pronajímatel  také  odstoupit  od  smlouvy,  jestliže  nájemce, ač
upomenut,  nezaplatil splatné  nájemné ani  do splatnosti  dalšího
nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců,
nebo  jestliže  s  ohledem  na  pravomocné  rozhodnutí příslušného
orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.

                              § 680

     (1) Zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.

     (2) Dojde-li ke změně  vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje
nabyvatel  do  právního  postavení   pronajímatele  a  nájemce  je
oprávněn  zprostit  se  svých  závazků  vůči dřívějšímu vlastníku,
jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

     (3) Dojde-li  ke  změně  vlastnictví  k  nemovité  věci, může
z tohoto  důvodu vypovědět  nájemní  smlouvu  pouze nájemce,  a to
i tehdy, byla-li  smlouva uzavřena na  dobu určitou; výpověď  však
musí podat  v nejbližším výpovědním období,  pokud je zákonem nebo
dohodou  stanoveno.  Při  změně  vlastnictví  k  movité  věci může
smlouvu vypovědět i nabyvatel.

                              § 681

     Po  podané  výpovědi  nebo  tři  měsíce  před skončením nájmu
a předáním  věci   je  nájemce  nemovité   věci  povinen,  není-li
dohodnuto  jinak,  umožnit  zájemci  o  pronajmutí  její prohlídku
v přítomnosti pronajímatele nebo jeho  zástupce. Nájemce nesmí být
prohlídkou zbytečně obtěžován.

                              § 682

     Skončí-li nájem, je nájemce  povinen vrátit pronajatou věc ve
stavu  odpovídajícím  sjednanému  způsobu  užívání  věci; nebyl-li
způsob  užívání výslovně  smluven, ve  stavu, v  jakém ji převzal,
s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

                              § 683

     (1) Došlo-li k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté
věci  v  důsledku  jejího  zneužití,  odpovídá  nájemce i za škody
způsobené  osobami, kterým  umožnil k  pronajaté věci  přístup, za
náhodu však neodpovídá.

     (2) Domáhat se  náhrady lze pouze do šesti  měsíců od vrácení
pronajaté věci; jinak nárok zanikne.

                              § 684

     Uplatňuje-li třetí osoba k  věci práva, jež jsou neslučitelná
s právy  nájemce, je  pronajímatel povinen  učinit potřebná právní
opatření  k jeho  ochraně. Jestliže  tak pronajímatel  v přiměřené
lhůtě neučiní, nebo nejsou-li  jeho opatření úspěšná, může nájemce
odstoupit od smlouvy.

 
                          ODDÍL ČTVRTÝ
                Zvláštní ustanovení o nájmu bytu

                              § 685

     (1) Nájem bytu  vzniká nájemní smlouvou,  kterou pronajímatel
přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou
nebo bez určení doby užívání.  Nájem bytu je chráněn; pronajímatel
jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.

     (2) Nájemní smlouvu o nájmu  družstevního bytu lze uzavřít za
podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.

     (3) Zákony  národních  rad  stanoví,  co  se rozumí služebním
bytem, bytem zvláštního určení a  bytem v domech zvláštního určení
a za  jakých   podmínek  lze  uzavřít  nájemní   smlouvu  o  nájmu
služebního  bytu, o  nájmu bytu  zvláštního určení  a o nájmu bytu
v domech zvláštního určení.

                              § 686

     (1) Nájemní  smlouva  musí   obsahovat  označení  bytu,  jeho
příslušenství,  rozsah jejich  užívání a  způsob výpočtu nájemného
a úhrady  za  plnění  spojená  s  užíváním  bytu nebo jejich výši.
Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

     (2) Není-li  doba nájmu  dohodnuta, má  se za  to, že smlouva
o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.

 
                 Práva a povinnosti z nájmu bytu

                              § 687

     (1) Pronajímatel  je  povinen  předat  nájemci  byt  ve stavu
způsobilém k  řádnému užívání a  zajistit nájemci plný  a nerušený
výkon práv spojených s užíváním bytu.

     (2) Nestanoví-li nájemní smlouva  jinak, drobné opravy v bytě
související  s jeho  užíváním a  náklady spojené  s běžnou údržbou
hradí nájemce.  Pojem drobných oprav a  nákladů spojených s běžnou
údržbou bytu upravuje zvláštní předpis.

     (3) Práva a  povinnosti nájemce - člena družstva  - pokud jde
o provádění  drobných oprav  v bytě  a pokud  jde o úhradu nákladů
spojených s běžnou údržbou bytu, upravují stanovy družstva.

                              § 688

     Nájemce  bytu  a  osoby,  které  žijí  s nájemcem ve společné
domácnosti, mají  vedle práva užívat  byt i právo  užívat společné
prostory  a  zařízení  domu,   jakož  i  požívat  plnění,  jejichž
poskytování je s užíváním bytu spojeno.

                              § 689

      Nájemce je povinen užívat  byt, společné prostory a zařízení
domu řádně a řádně požívat  plnění, jejichž poskytování je spojeno
s užíváním bytu.

                              § 690

      Nájemci jsou povinni při výkonu  svých práv dbát, aby v domě
bylo  vytvořeno  prostředí  zajišťující  ostatním  nájemcům  výkon
jejich práv.

                              § 691

     Nesplní-li  pronajímatel  svoji  povinnost  odstranit  závady
bránící řádnému užívání bytu, nebo  jimiž je výkon nájemcova práva
ohrožen, má  nájemce právo po  předchozím upozornění pronajímatele
závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně
vynaložených   nákladů.    Právo   na   náhradu    musí   uplatnit
u pronajímatele bez  zbytečného odkladu. Právo  zanikne, nebylo-li
uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

                              § 692

     (1) Nájemce  je   povinen  oznámit  bez   zbytečného  odkladu
pronajímateli   potřebu  těch   oprav  v   bytě,  které   má  nést
pronajímatel, a umožnit jejich provedení; jinak odpovídá za škodu,
která nesplněním této povinnosti vznikla.

     (2) Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav
a běžnou  údržbu  bytu,  má   pronajímatel  právo  učinit  tak  po
předchozím upozornění  nájemce na svůj  náklad sám a  požadovat od
něj náhradu.

     (3) Nájemce  je povinen  po předchozí  písemné výzvě  umožnit
pronajímateli  nebo  jím  pověřené  osobě,  aby  provedl instalaci
a údržbu  zařízení pro  měření a  regulaci tepla,  teplé a studené
vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit
přístup k  dalším technickým zařízením,  pokud jsou součástí  bytu
a patří pronajímateli.

                              § 693

     Nájemce  je  povinen  odstranit  závady  a  poškození,  které
způsobil v domě  sám nebo ti, kdo s ním  bydlí. Nestane-li se tak,
má  pronajímatel  právo  po  předchozím  upozornění nájemce závady
a poškození odstranit a požadovat od nájemce náhradu.

                              § 694

     Nájemce nesmí  provádět stavební úpravy  ani jinou podstatnou
změnu  v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.
V případě  porušení  této   povinnosti  je  pronajímatel  oprávněn
požadovat,  aby  nájemce  provedené  úpravy  a  změny  bez odkladu
odstranil.

                              § 695

     Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné
podstatné změny  v bytě pouze se  souhlasem nájemce. Tento souhlas
lze odepřít  jen z vážných důvodů.  Provádí-li pronajímatel takové
úpravy  na příkaz  příslušného  orgánu  státní správy,  je nájemce
povinen jejich  provedení umožnit; jinak odpovídá  za škodu, která
nesplněním této povinnosti vznikla.


 
     Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

                              § 696

     (1) Způsob  výpočtu nájemného,  úhrady za  plnění poskytovaná
s užíváním  bytu,  způsob  jejich  placení,  jakož  i  případy, ve
kterých  je  pronajímatel  oprávněn  jednostranně  zvýšit nájemné,
úhradu  za  plnění  poskytovaná  s  užíváním  bytu, a změnit další
podmínky nájemní smlouvy, stanoví zvláštní právní předpis.

     (2) Úhrada za plnění poskytovaná  s užíváním bytu nebo záloha
na  ně se  platí spolu  s nájemným,  nebude-li účastníky dohodnuto
nebo právním předpisem stanoveno jinak.

                              § 697

     Nezaplatí-li   nájemce   nájemné   nebo   úhradu  za  plnění,
poskytovaná  s užíváním  bytu do  pěti dnů  po její splatnosti, je
povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.

                              § 698

     (1) Nájemce  má právo na přiměřenou  slevu z nájemného, dokud
pronajímatel přes  jeho upozornění neodstraní  v bytě nebo  v domě
závadu,  která  podstatně  nebo  po  delší  dobu  zhoršuje  jejich
užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy,
jestliže nebyla  poskytována plnění spojená s  užíváním bytu, nebo
byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu
zhoršilo.

     (2) Stejné  právo  má  nájemce,  jestliže stavebními úpravami
v domě  se podstatně  nebo po  delší dobu  zhorší podmínky užívání
bytu nebo domu.

     (3) Nájemce má právo na  přiměřenou slevu z úhrady za plnění,
poskytovaná s  užíváním bytu, pokud  je pronajímatel řádně  a včas
neposkytuje.

                              § 699

     Právo  na   slevu  z  nájemného  nebo   z  úhrady  za  plnění
poskytovaná s užíváním bytu je  třeba uplatnit u pronajímatele bez
zbytečného  odkladu. Právo  zanikne, nebylo-li  uplatněno do šesti
měsíců od odstranění závad.

 
                       Společný nájem bytu

                              § 700

     (1) Byt  může  být  ve  společném  nájmu  více osob. Společní
nájemci mají stejná práva a povinnosti.

     (2) Společný  nájem   vzniká  též  dohodou   mezi  dosavadním
nájemcem, další osobou a pronajímatelem.

     (3) U  družstevního bytu  může společný  nájem vzniknout  jen
mezi manžely.

                              § 701

     (1) Běžné  věci,  týkající  se  společného  nájmu  bytu, může
vyřizovat každý ze společných nájemců. V ostatních věcech je třeba
souhlasu všech; jinak je právní úkon neplatný.

     (2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou
oprávněni   a   povinni    všichni   společní   nájemci   společně
a nerozdílně.

                              § 702

     (1) Dojde-li  mezi  společnými  nájemci  k  neshodě o právech
a povinnostech vyplývajících ze společného nájmu bytu, rozhodne na
návrh některého z nich soud.

     (2) Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh
společného nájemce zrušit právo  společného nájmu bytu, vznikne-li
jím   nezaviněný  stav,   který  brání   společnému  užívání  bytu
společnými nájemci. Zároveň určí, který ze společných nájemců nebo
kteří z nich, budou byt dále užívat.

 
                   Společný nájem bytu manžely

                              § 703

     (1) Jestliže  se  za  trvání  manželství  manželé  nebo jeden
z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

     (2) Vznikne-li  jen jednomu  z manželů  za trvání  manželství
právo na  uzavření smlouvy o  nájmu družstevního bytu,  vznikne se
společným  nájmem   bytu  manžely  i   společné  členství  manželů
v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni
společně a nerozdílně.

     (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu
trvale nežijí.

                              § 704

     (1) Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením
manželství, vznikne  oběma manželům společný  nájem bytu uzavřením
manželství.

     (2) Totéž   platí,  vzniklo-li   před  uzavřením   manželství
některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního
bytu.

                              § 705

     (1) Nedohodnou-li se rozvedení manželé  o nájmu bytu, soud na
návrh  jednoho z  nich rozhodne,  že se  zrušuje právo  společného
nájmu bytu.  Současně určí, který  z manželů bude  byt dále užívat
jako nájemce.

     (2) Nabyl-li  práva na uzavření smlouvy  o nájmu družstevního
bytu  jeden  z  rozvedených  manželů  před  uzavřením  manželství,
zanikne  právo společného  nájmu bytu  rozvodem; právo  byt užívat
zůstane  tomu z  manželů, který   nabyl práva  na nájem  bytu před
uzavřením  manželství.  V  ostatních  případech  společného  nájmu
družstevního  bytu  rozhodne   soud,  nedohodnou-li  se  rozvedení
manželé,  na návrh  jednoho z  nich o  zrušení tohoto práva, jakož
i o tom,  kdo z nich bude  jako člen družstva dále  nájemcem bytu;
tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.

     (3) Při  rozhodování o  dalším nájmu  bytu vezme  soud zřetel
zejména na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

 
                       Přechod nájmu bytu

                              § 706

     (1) Jestliže  nájemce zemře  a  nejde-li  o byt  ve společném
nájmu manželů, stávají se  nájemci (společnými nájemci) jeho děti,
vnuci, rodiče, sourozenci,  zeť a snacha, kteří prokáží,  že s ním
žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.
Nájemci (společnými  nájemci) se stávají  také ti, kteří  pečovali
o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni
výživou, jestliže  prokáží, že s  ním žili ve  společné domácnosti
aspoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt.

     (2) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt
ve společném  nájmu manželů, přechází smrtí  nájemce jeho členství
v družstvu a  nájem bytu na  toho dědice, kterému  připadl členský
podíl.

                              § 707

     (1) Zemře-li  jeden z manželů, kteří  byli společnými nájemci
bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

     (2) Jde-li o byt družstevní,  zanikne smrtí jednoho z manželů
společný  nájem  bytu  manžely.  Bylo-li  právo  na družstevní byt
nabyto  za trvání  manželství, zůstává  členem družstva  pozůstalý
manžel a jemu náleží členský podíl; k tomu přihlédne soud v řízení
o dědictví.   Jestliže  zemřel   manžel,  který   nabyl  právo  na
družstevní  byt  před  uzavřením  manželství,  přechází jeho smrtí
členství  v družstvu  a nájem  družstevního bytu  na toho  dědice,
jemuž připadl  členský podíl. Jde-li  o více předmětů  nájmu, může
členství zůstavitele přejít na více dědiců.

     (3) Zemře-li jeden ze společných nájemců, přechází jeho právo
na ostatní společné nájemce.

                              § 708

     Ustanovení § 706  odst. 1 a § 707 odst.  1 platí i v případě,
jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.

                              § 709

     Ustanovení § 703  až 708 neplatí pro byty  služební, pro byty
zvláštního určení a pro byty v domech zvláštního určení.

 
                        Zánik nájmu bytu

                              § 710

     (1) Nájem  bytu zanikne písemnou  dohodou mezi pronajímatelem
a nájemcem nebo písemnou výpovědí.

     (2) V  případě, že  nájem bytu  byl sjednán  na určitou dobu,
skončí také uplynutím této doby.

     (3) V písemné  výpovědi musí být uvedena lhůta,  kdy má nájem
skončit,  a  to  nejméně  tři  měsíce  tak,  aby skončila ke konci
kalendářního měsíce.

                              § 711

     (1) Pronajímatel  může vypovědět nájem bytu  jen s přivolením
soudu z těchto důvodů:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro  sebe, manžela, pro své děti,
   vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b) jestliže  nájemce  přestal  vykonávat  práci  pro pronajímatele
   a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který
   pro něho bude pracovat;
c) jestliže  nájemce  nebo  ti,  kdo  s  ním  bydlí, přes písemnou
   výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;
d) jestliže  nájemce  hrubě  porušuje  své  povinnosti vyplývající
   z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné nebo úhradu za
   plnění spojená s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce;
e) je-li potřebné  z důvodu veřejného  zájmu s bytem  nebo s domem
   naložit tak, že byt nelze  užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům
   opravy,  při jejichž  provádění nelze  byt nebo  dům delší dobu
   dále užívat;
f) jde-li  o  byt,  který  souvisí  stavebně  s prostory, určenými
   k provozování   obchodu   nebo   jiné   podnikatelské  činnosti
   a nájemce  nebo vlastník  těchto nebytových  prostor chce tento
   byt užívat;
g) má-li  nájemce dva  nebo více  bytů, vyjma  případů, že  na něm
   nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;
h) neužívá-li  nájemce  byt  bez  vážných  důvodů  a  nebo  ho bez
   závažných důvodů užívá jen občas;
i) jde-li  o byt  zvláštního určení  nebo o  byt v domě zvláštního
určení a nájemce není zdravotně postižená osoba.

     (2) Jestliže  soud  přivolí  k  výpovědi  z  nájmu bytu, určí
současně, ke  kterému datu nájemní poměr  skončí; přitom přihlédne
k výpovědní lhůtě  (§ 710). Výpovědní lhůta  počne běžet až prvním
dnem  kalendářního měsíce  následujícího po  právní moci rozsudku.
Soud  současně též  rozhodne, že  nájemce je  povinen byt vyklidit
nejpozději do  15 dnů po  uplynutí výpovědní lhůty.  Má-li nájemce
právo  na náhradní  byt  (náhradní  ubytování), rozhodne  soud, že
nájemce je povinen vyklidit byt  do 15 dnů po zajištění náhradního
bytu,  a stačí-li  poskytnutí náhradního  ubytování, do  15 dnů po
zajištění náhradního ubytování.

     (3) Dojde-li  k přivolení k  výpovědi z důvodů  uvedených pod
písmeny a), b), e) a f), může soud v odůvodněných případech uložit
pronajímateli  povinnost nahradit  nájemci stěhovací  náklady, jež
určí.

     (4) Jde-li  o  byt  zvláštního  určení  nebo  o  byt  v  domě
zvláštního  určení, lze  vypovědět nájem  podle odstavce  1 jen po
předchozím  souhlasu toho,  kdo svým  nákladem takový  byt zřídil,
nebo  jeho  právního  nástupce  nebo  souhlasu  příslušného orgánu
republiky,  který podle  zákonů národních  rad uzavření  smlouvy o
jeho nájmu doporučil.

     (5) Jestliže   pronajímatel  bez   vážných  důvodů   nevyužil
vyklizeného  bytu  k  účelu,  pro  který  soud  k  výpovědi  nájmu
přivolil, může  soud na návrh nájemce  rozhodnout, že pronajímatel
je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací
náklady  a další  náklady spojené  s potřebnou  úpravou náhradního
bytu.  Soud může  dále uložit  pronajímateli, aby  nájemci uhradil
rozdíl ve výši  nájemného z dosavadního bytu a  z bytu náhradního,
až  za  dobu  pěti  let,  počínaje  měsícem,  v  němž  se  nájemce
přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle  však do doby, kdy nájemce
ukončil  nájem náhradního  bytu. Právo  nájemce na  úhradu rozdílu
v nájemném  se v  období pěti  let nepromlčí.  Jiné nároky nájemce
nejsou tím dotčeny.

 
                         nadpis vypuštěn


                              § 712

     (1) Bytovými   náhradami   jsou   náhradní   byt  a  náhradní
ubytování.

     (2) Náhradním bytem je byt,  který podle velikosti a vybavení
zajišťuje   lidsky  důstojné   ubytování  nájemce   a  členů  jeho
domácnosti.   Skončil-li  nájemní   poměr  výpovědí  pronajímatele
z důvodů podle § 711 odst. 1 písm. a), b), e), f) a i), má nájemce
právo na  náhradní byt, který  je podle místních  podmínek zásadně
rovnocenný bytu, který má  vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud
může z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má
právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt.
Skončil-li  nájemní poměr  výpovědí pronajímatele  z důvodů  podle
§ 711  odst. 1  písm. b)   a nájemce  přestal vykonávat  práci pro
pronajímatele bez  vážných důvodů, stačí  při vyklizení poskytnout
přístřeší; soud  může rozhodnout, že  z důvodů zvláštního  zřetele
hodných má nájemce právo na  náhradní byt o menší podlahové ploše,
nižší kvalitě a  méně vybavený, popřípadě i byt  mimo obec, než je
vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování.

     (3) V  případech  podle  §  705  odst.  2  věty  prvé postačí
rozvedenému manželovi,  který je povinen  byt vyklidit, poskytnout
náhradní ubytování; soud však  z důvodů zvláštního zřetele hodných
rozhodne,  že   rozvedený  manžel  má   právo  na  náhradní   byt.
V případech podle § 705 odst. 1  a odst. 2 věta druhá má rozvedený
manžel  právo na  náhradní byt;  soud může,  jsou-li proto  důvody
zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo
jen na náhradní ubytování.

     (4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo
pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části
bytu jiného nájemce.

     (5) Skončil-li nájemní  poměr výpovědí pronajímatele  podle §
711 odst. 1 písm. c), d),  g) a h), stačí při vyklizení poskytnout
přístřeší.  Jde-li  o  rodinu  s  nezletilými  dětmi  a skončil-li
nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle  § 711 odst. 1 písm. c)
a d), může  soud, jsou-li pro to  důvody zvláštního zřetele hodné,
rozhodnout, že  nájemce má právo na  náhradní ubytování, popřípadě
na náhradní byt. Přístřeším se  rozumí provizorium do doby, než si
nájemce  opatří  řádné  ubytování  a  prostor  k  uskladnění  jeho
bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

     (6) Pokud  má nájemce  právo na  bytovou náhradu,  není tento
nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj
není odpovídající bytová náhrada  zajištěna; společní nájemci mají
nárok jen na jednu bytovou náhradu.

                             § 712a

     V  období mezi  skončením nájemního  poměru a  posledním dnem
lhůty k  vyklizení bytu mají  pronajímatel a osoba,  jejíž nájemní
poměr  skončil,   práva  a  povinnosti   v  rozsahu  odpovídajícím
ustanovením § 687 až 699 a přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.

                              § 713

     (1) Jestliže služební  byt po smrti  nájemce nebo po  rozvodu
jeho  manželství  užívají  dále  manžel,  popřípadě  osoby uvedené
v § 706 odst.  1, nejsou povinny  se z bytu  vystěhovat, dokud jim
není  zajištěn  přiměřený  náhradní  byt.  To  platí  i v případě,
jestliže   nájemce   služebního   bytu   opustí  trvale  společnou
domácnost. V odůvodněných případech soud může rozhodnout, že stačí
náhradní  byt  o  menší  podlahové  ploše,  nižší  kvalitě  a méně
vybavený, popřípadě i  byt mimo obec, než je  vyklizovaný byt nebo
náhradní ubytování.

     (2) Ustanovení  odstavce 1  se  přiměřeně  použije i  na byty
zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení.

                              § 714

     Zánikem členství osoby v  bytovém družstvu zanikne její nájem
bytu. Nájemce družstevního bytu není povinen se z bytu vystěhovat,
pokud  mu není  zajištěna bytová  náhrada za  podmínek stanovených
v § 712. Vrácení  členského podílu se může člen  domáhat teprve po
vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.

 
          Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu

                              § 715

     Se  souhlasem   pronajímatelů  se  mohou   nájemci  dohodnout
o výměně  bytu.   Souhlas  i  dohoda  musí   mít  písemnou  formu.
Odepře-li  pronajímatel  bez  závažných  důvodů  souhlas s výměnou
bytu, může soud na návrh  nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle
pronajímatele.

                              § 716

     (1) Právo na splnění dohody  o výměně bytu musí být uplatněno
u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas;
jinak právo zanikne.

     (2) Nastanou-li  dodatečně  u  některého  z  účastníků takové
závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě
požadovat,  může od  dohody odstoupit;  musí však  tak učinit  bez
zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

 
                           ODDÍL PÁTÝ
Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení

                              § 717

     (1) V  zařízeních určených  k trvalému  bydlení vzniká  nájem
obytné  místnosti nájemní  smlouvou uzavřenou  mezi pronajímatelem
a nájemcem.

     (2) Jsou-li  na  užívání   téže  místnosti  uzavřeny  nájemní
smlouvy s více nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to
v rozsahu, který mu byl v dohodě vymezen.

                              § 718

     Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí
mu  poskytnout náhradní  ubytování, pokud  nájemní smlouvou nebylo
účastníky dohodnuto něco jiného.

 
                           ODDÍL ŠESTÝ
                   Podnájem bytu (části bytu)

                              § 719

     (1) Pronajatý  byt nebo  jeho  část  lze jinému  přenechat do
podnájmu na dobu  určenou ve smlouvě o podnájmu  nebo bez časového
určení  jen  s  písemným  souhlasem  pronajímatele.  Porušení této
povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 711 odstavce
1 písm.  d).   Smlouva  o  podnájmu   upravuje  podmínky  skončení
podnájmu,  zejména možnost  dát výpověď  ze strany  pronajímatele;
nebylo-li dohodnuto  jinak, platí, že  podnájem lze vypovědět  bez
uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 3.

     (2) Byl-li  podnájem  sjednán  na  určitou  dobu, skončí také
uplynutím této doby.

     (3) Po  skončení podnájmu podnájemce  nemá právo na  náhradní
podnájem.

 
                           ODDÍL SEDMÝ
               Nájem a podnájem nebytových prostor

                              § 720

     Nájem  a  podnájem  nebytových  prostor  je upraven zvláštním
zákonem.6)
------------------------------------------------------------------
6) Zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

 
                           ODDÍL OSMÝ
    Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých

                              § 721

     (1) Má-li věc, která byla pronajata, vady, pro které ji nelze
řádně užívat, nebo které takové užívání ztěžují, má nájemce právo,
aby mu byla  poskytnuta jiná věc sloužící témuž  účelu. Kromě toho
má právo na prominutí nájemného nebo na slevu z nájemného za dobu,
po kterou  věc nemohl pro její  vadu řádně užívat buď  vůbec, nebo
jen za ztížených podmínek.

     (2) Právo  na prominutí  nebo na  slevu z  nájemného musí být
uplatněno u pronajímatele nejpozději do  konce doby, na kterou byl
nájem sjednán.

                              § 722

     (1) Za  opotřebení  věci  způsobené  řádným  užíváním nájemce
neodpovídá.

     (2) Vzniklé  poškození, ztrátu nebo  zničení věci je  nájemce
povinen  ohlásit pronajímateli  bez zbytečného  odkladu. Povinnost
nájemce  nahradit   škodu  se  řídí   ustanoveními  tohoto  zákona
o odpovědnosti za  škodu; nájemce však neodpovídá  za škodu, která
vznikla tím, že ten, kdo věc pronajal, nesplnil povinnost uloženou
ustanovením § 617.

                              § 723

     (1) Vrátí-li  nájemce věc  po době  dohodnuté ve  smlouvě, je
povinen  platit   nájemné  až  do  vrácení   věci.  Je-li  nájemce
s vrácením  věci  v  prodlení,  je  povinen  zaplatit též poplatek
z prodlení.

     (2) Jestliže  se věc ztratila  nebo byla zničena,  je nájemce
povinen platit nájemné a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení
dohodnuto, dokud ztrátu nebo  zničení věci pronajímateli neohlásil
nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl.